Tsunami 2004 - Úvaha

20. února 2014 v 21:28 | Cate ^.^ |  Svět podle Cate ^.^
Tsunami, které vzniklo 24. prosince 2004 v Indickém oceánu, je asi největší přírodní katastrofou moderní historie. Rozhodla jsem se tedy, že si vyberu právě tsunami a Thajsko, kde se tato katastrofa stala, už jen pro to, že mě velice zaujal film " Nic nás nerozdělí", který byl natočen podle skutečné události.
Myslím, že si tutu událost všichni pamatují. byla jsem poměrně malá, když se to stalo, přesto vím, jak hrozné následky to mělo. Moje zvědavost mě však donutila si o tom zjistit víc, už jen pro to, že jsem film, který jsem výše zmínila, skoro celý probrečela. Nedokážu si vůbec představit tu hrůzu, kterou si museli místní obyvatelé, či návštěvníci hotelu prožít.
Tak například. Představte si, že sedíte u bazénu, pijete sladký "Sex on the beach", vesele se bavíte s přáteli či rodinou a najednou začne foukat silný vítr. Vy se divíte, nevíte, co se děje. Náhle je větrno. Silně větrno. Pozorujete, že si toho začínají všímat i ostatní návštěvníci hotelu. Znepokojeně si stoupnete. Klepe se zem. Snažíte se zjistit, co se děje. Přeci se něco musí dít, tohle není normální. Během okamžiku se Vám při tom, co spatříte, zastaví dech. Přes malé domečky i přes vysoké palmy se valí celé moře. Aspoň Vám to tak připadá. Bere si vše, bez milosti. Stojíte a zdřevění vám nohy. Koukáte na tu hrůzu a nedýcháte. V okamžik, který by se vešel do jedné sekundy Vás smete obří vlna. Poté už jen vnímáte, jak se topíte ve slané vodě. Jak věci, které si voda vzala, se otloukají o Vaše tělo, jako by se k Vám chtěli dostat co nejblíže. Probudíte se.
Probudíte se a první otázka, kterou si položíte je: " Jsem mrtvá?". Pomalu začínáte zaostřovat okolí. Stojí nad Vámi stařec, mající na rameni červený kříž. Vypadá ustaraně. Ale ne, moment, usmál se. Usmál se, protože žijete. Vám ale do smíchu není, protože v ten okamžik jste si uvědomila, že jste ztratila vše, pro co ste kdy žila. Svojí rodinu.
Když jsem tohle dopsala, položila jsem si otázku, jak mě to vlastně mohlo napadnout. Znovu jsem si to po sobě přečetla a mám slzy v očích. Opravdu si nedokážu představit, jak musí být těm, kteří přežili a ztratili vše. Obdivuji ty, kteří to zvládnou, protože já bych to nedokázala.
Cate
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama